Kratie a vzácní říční delfíni

Utery 5. ledna 2016 Kratie, Kambodza

Jak znamo v 70. letech 20. stoleti, tedy pomerne donedavna, Kambodzu suzoval rezim Rudych Khmeru. Co clovek ale nedomysli je stupidita jejich pocinani a jeho dopad az do dnesniho dne.

Tak napriklad si predstavte, ze ve vasi zemi zije okolo dvou tisic sladkovodnich delfinu. Vas jako vladnouci partaj nenapadne nic lepsiho, nez na nich cvicit svoje snipery a zabita zvirata pak zpracovavat na tuk mj. do lamp.

K dnesnimu dni v cele zemi najdete okolo sedmdesati savcu tohoto druhu. Neni divu, ze se tak "irrawaddy dolphins" nachazi na seznamu kriticky ohrozenych zvirat.

Snad kazdy navstevnik mestecka Kratie ve stredu Kambodze sni o tom, ze spatri tato inteligentni a elegantni zvirata. Organizovane nebo individualni vylety jsou jednou z nemnoha atrakci v okoli.

Tak i my jsme si jednoho dne pujcenou motorkou zajeli do nedalekeho Kampi, odkud vyplouvaji lodky na pozorovani. Na doporuceni predchozich cestovatelu jsme si nacasovali navstevu tesne pred ctvrtou hodinou odpoledni. Nejenze tento cas poskytuje nejlepsi sance na pozorovani, ale jako bonus nebo alespon cena utechy se vam nabizi zapad slunce a pestrobarevne vykresleny Mekong s vami mezi obema brehy.
Vstupne za hodinu na lodicce neni zrovna levne: 9 dolaru na osobu. Pokud jste skupina o trech a vice lidech, cena se snizuje na 7 dolaru na osobu. Holt takova je Kambodza.
Mame stesti a svycarsky par souhlasi, ze se muzeme svezt s nimi. Vzapeti si uvedomujeme, ze za svoji turu museli zaplatit dost penez - prijeli netradicne autem a s vlastnim pruvodcem, cili oni treti osobu pro slevu nepotrebovali. O neco pozdeji jsme jim ale prokazanou sluzbu v dobrem oplatili.

Kormidelnik potichu padluje smerem k dalsim vyletnim lodkam pred nami a my pomalicku z dalky vidime sem tam mihnuti male hrbetni ploutvicky. Jindy zahledneme cela zada anebo i hlavu delfina.

Ani nedutame, se zatajenym dechem jsme schopni jen ukazovat rukou, kde jsme videli delfina ted. Pak je par desitek sekund nebo nekolik minut ticho, vsichni jen hypnotizuji hladinu reky, jen sem tam slysite, jak se delfin mohutne nadechne. Nez ale stihnete otocit hlavu, uz je pozde. Fotit se de facto neda.
Zvirata si udrzuji dostatecnou vzdalenost a jejich nepredvitalne vynoreni na zlomek vteriny neumoznuje zaostrit s velkym priblizenim.
Plujeme ze strany na stranu podle toho, kde se zrovna nachazi delfini.
Na rozdil od ostatnich je nas namornik ohleduplny k zviratum, rikame si. Ostatni cluny s hlucnym dieselovym motorem jezdi mnohem blize k delfinum a vysledkem je nejen jejich dlouhodoby stres, ale jejich okamzity utek nepredvidatelno kam. Zatimco my trpelive potichu padlujeme, zase a znova se odnekud pririti na dvacet metru od delfinu lodka se zaplym motorem a vsechno nici.
Je to k vzteku. V kazdem pruvodci, na tripadvisoru, na oficialni ceduli, na koupenem listku, vsude je napsano, ze kdyz to sam oficialni ridic neudela, mate jej na vypnuti motoru sto metru od delfinu razne upozornit. Ale moment vzruseni z moznosti pozorovani vzacneho druhu utlumuje vnimani. Navic nektere agentury slibuji vraceni penez, pokud delfiny nevidite, tak neni divu, ze pro vas zazitek udelaji maximum. Kdyz taky je kolem delfinu dvacet lodicek a sedmnact z nich prijelo az do vzdalenosti dvaceti metru s motorem, jestli jich bude sestnact jaksi nehraje roli. Bohuzel.
A pak, najednou, vsemu je konec. Nase lodka se blizi nenavratne brehu a my si rikame, ze ta hodina ubehla opravdu rychle. Az na to, ze neubehla! Podle prvni porizene fotky zjistuju, ze nas namornik je ve skutecnosti lenochod a snazi se nas zneuzit, kdyz po pul hodine bali fidli.
Ohrazujeme se, Svycari se pridavaji. Jejich placeny pruvodce jakoby byl na strane kormidelnika a ne svych chlebodarcu. Jen si lezi a culi se, kdyz i jemu rikaji, at zapneme motor, protoze jsme dobrych sto padesat metru od ostatnich lodek. Rika OK, ale nehne ani brvou, ani to neprelozi. Na asi paty pozadavek behem dvou minut jen zamumla "no gas".
Nacapali jsme je na hruskach a tak se zase otacime smerem k delfinum. Je to ale takove pirhovo vitezstvi: zustavame o pul hodiny dele, ale i pres nase nalehani se jen pomalu plouzime smerem k ostatnim lodim.
Moc "dalsich" delfinu jsme uz nevideli. Uzivame si zapadu slunce a pak jeste ze brehu sledujeme jak tu a tam se vynori, aby se nadechli a vsichni na hladine jen hledi, s jakou ladnosti se delfin objevil a v tmave vode znova zmizel.

 

Prestoze vstupne povazujeme za hodne vysoke a jen za koukani z brehu musite zaplatit stejne jako z lodky, prestoze se nas pokusili Kambodzani osidit casove a kdyz jsme je prokoukli, osidili nas alespon na servisu pres to preze vsechno, je to jedinecna podivana. Odjizdeli jsme s pocitem, ze jsme prozili "neco" fantastickeho, stali se svedky "neceho" jedinecneho a pozorovali "neco" nepredstavitelne krehkeho.

Na strane druhe je skoda, ze i pres pomerne vysoke vstupne se z nej alespon cast jakymkoliv zpusobem nevenuje na zachovani tohoto druhu. Jsme toho nazoru, ze motory by bud:
A) mely byt zakazany uplne.
Napriklad my jsme pluli celou dobu bez motoru a klid se k celemu vyletu hodi mnohem lepe, nez bruceni motoru. Navic nejdal od mista vypluti budete tak 200m.

B) anebo byt alespon vymeneny za modernejsi, mene hlucne.
Penez na modernizaci maji od turistu vybranych v kapse dostatek.

K zivemu se casto chovame hur jak k nezivemu. Do chramu nebo ani jeho bezprostredni blizkosti jet na kole nebo dokonce na motorce je zcela nemyslitelne. Obrovske finance i usili jsou vynakladany na uchovani stovek kamenu pro dalsi generace. Ale sladkovodnim delfinum stejnou uctu a peci neprokazujeme.
Muze se zdat, ze jako zeme ve stredu Evropy do zachovani zivocisneho druhu nachazejicim se daleko v JV Asii nemame co mluvit. Bohuzel ale, pokud vyhyne tento druh, zmizi najednou vsem lidem na planete a je zcela lhostejne, jestli jste od nich zili tisic metru nebo tisic kilometru.

 

Kratie a vzácní říční delfíni naposledy upraveno: Květen 20th, 2016 by Pavel a Pavla

One thought on “Kratie a vzácní říční delfíni

Napsat komentář