Máme první úraz… a to jsme ještě ani nevyjeli 🙂

Pavla totiž ve čtvrtek úspěšně zaspala a ve snaze dohnat pak každou vteřinu pobíhala po bytě – pro Vaši představu maximální možná vzdálenost pro pobíhání po našem bytě je asi 10 metrů… V zápalu boje ale nevypočítala úhel obratu při přesunu mezi chodbou a koupelnou a vzdálenost mezi svojí pravou spodní a futry (které ani při největší vůli opravdu neuhnou) a… úraz byl na světě.

Silná slova, která „dokumentovala“ zaspání a nestíhání, vystřídaly vykříky „au“ a „doprčic“. V domácích pantoflích podobíhala po bytě, no jo, jenže jaké bylo její překvapení, že v úzkých balerínách nakopnutý malíček bolí ještě mnohem víc.

A co teprve barevné efekty, které začal později během dne produkovat.

Zkrátka díky Bohu, je to jen malíček, který se naštěstí pří nejhorším stejně nesádruje, můžeme tak jít s „au“ „au“ a „doprčic“ zkoušet a rozcházet pohorky 🙂