20. - 23. 12. 2015 Phan Thiet, Mui Ne, Vietnam
Pisek, pisek a jeste jednou pisek vsude, kam se podivate. Duny cervene nebo bile.
Pobrezni mestecko Mui Ne je zname pro ulovky svych rybaru v kulatych modrych lodkach, ktere vypadaji jak houpajici se barevne skorapky na mori.
V okoli se pak nachazi rozlehle pisecne duny jak vystrizene ze Sahary. I tohle je Vietnam!
Prvni den vidime vsude kolem hlavne vodu... Autobus nas vysazuje na hlavni strasse lemujici more a lemovane spoustou hotelu a resortu s menu v rustine 🙁 A prsi... Obchazime guesthousy a svete div se, se slozenou bagazi skoncime v Bien Dua resort. Zasla slava tohohle komplexu je davno tatam a tak zde za 9 dolaru nachazime jednoduchy rohovy pokoj asi 4 metry od more s palmami nad hlavou a celodenni zvukovou kulisou priboje. A zdarma fenomenalni vychod i zapad slunce. Nadhera.
V desti mame na praci jen upijeni stavy z cerstveho obriho kokosu na lehatku pod "destnikem" z palmovych listu.
Druhy den neni pocasi o moc valnejsi. Jdeme tak jen na prochazku mesteckem Phan Thiet. Pozorujeme rybare balici site a cekajici na dobrou vlnu, aby se rozbehli, postouchli svou skorapku, ladne do ni skocili, rychle zacli padlovat a ve chvili byli skoro v nedohlednu.
Na Langkawi byly v pisku na plazi kousky jelly fish, tady jsou vyplaveni jezci.
Mijime luxusni resort s predstihem vitajici novy rok 2016 napisem v mekkem anglickem travniku. Prosime hlidace, jestli se muzeme u napisu vyfotit na PFko. Prekvapive neprotestuje. To ale netusi, ceho jsme pro dokonalou fotku schopni 🙂 Pavel hbite roztahuje trojnozku, stelujeme zaber, zhavime dalkove ovladani a snazime se zachytit nas nerozmazane se vsemi "neamputovanymi" koncetinami ve vyskoku nezakryvajici napis "Happy new year 2016" s vyvazenym pomerem travniku a palem v pozadi 🙂 A jeste dobre zaostrene! Postupne tak bavime nejen hotelove hosty line lezici opodal, ale i personal uklizecu a maserek.
Treti den konecne pujcujeme motorku a vyrazime na vylet.
Nohy si macime prochazkou ve Fairy stream - potucku lemujicim piskovcove steny hrajici odstiny od bile pres cihlove cervenou po tmave hnedou.
Neuveritelna nadhera, ktera tu mozna za par let ani nebude. Pisek se totiz postupne uzdibuje, ricka si nachazi cestu ruznymi smery, jak se ji zachce, a meni tak raz okoli. Prichazime az ke schovanemu vodopadu a brouzdame se zpatky.
Dalsim cilem nam jsou cervene pisecne duny jak z jineho sveta. Prichazejici bourkova mracna vypadaji skoro apokalipticky. Stihame par jizd na kusu plastu, kteri zde mistni pujcuji, nez se zvedne vitr a pisek mame nejen pod nohama, ale i v ocich, vlasech, batohu a zacne prset.
Bourku preckavame u predrazene kavy v hamace v nedaleke "restauraci".
Nemuzeme se tak vydat ke vzdalenym bilym dunam, zazitek tak ale doplnujeme o sea food veceri.
A proc nezkusit jeste i kozi barbecue, kdyz ho nahodou objevujeme cestou? Fasujeme kotlik s drevenym uhlim, maso, zeleninu, bylinky a ryzovy papir a kouzleni chuti muze zacit!
