Cameron Highlands, Malajsie

Z Kuala Lumpur vyrazime na par dni do kopcu posetych cajovymi plantazemi a ukryvajicich dzungli, na sever do Cameron Highlands.Autobus (asi 200 km z Kuala Lumpur, 3,5 hodiny cesty) je jen pro 30 lidi poskytujici pohodli jak ve vlastnim obyvaku, rada dvojsedacek, ulicka a rada pro jednoho). Sedadla vypadaji jako masazni kresla, jsou ergonomicky vytvarovana, daji se sklopit skoro do vodorovna, maji polohovatelnou i podperku nohou. Paraaaada 🙂
Po odboceni z hlavni dalnice smerem do kopcu zacinaji uzke silnicky v tocitych serpentynach. Vyhybani se autobusu s nakladakem se neobejde bez rany… Za chvili ridic zastavuje, vystupuje, krouti s levym zrcatkem, az ho ukrouti uplne 🙂 Hodi ho do kufru, naskoci, houkne na mistniho cestujiciho, at si presedne dopredu a rika mu, co vidi vlevo :))
Stoupame z 50 mnm do 1500 mnm. Kolem silnice jsou jen tak mimodek stometrove vodopady. Mistni venkovsti prodejci podel cesty, rododendrony a jesterky na zdech budov nam pripominaji Nepal.

​Prvni prochazku k cajovym plantazim chceme stihnout hned po prijezdu. Dochozi vzdalenost je ale hodina jednim smerem a zapad slunce za 2,5 hodiny. Natahujeme ruku, zvedame palec a zkousime stopovani. Prvni auto zastavuje, skaceme na korbu jeepu a o pet minut pozdeji tukame na kapotu a pantomimicky dekujeme.
Brcalove zelene cajove listky na kericich v pravidelnych radach pokryvajici malebne kulovite kopecky nas uchvatily. Behem extatickeho pohledu do zelene zkousime salek zdejsiho caje.

​Ve mestecku Tanah Rata se kazdy druhy zivi provozovanim cestovni kancelare, nabidky vyletu jsou z 90 % totozne. Ptame se na „raflesia tour“ – vypravu za nejvetsim kvetem na svete, dosahujici uctyhodnych rozmeru az jednoho metru. Raflesie je skupina parazitickych rostlin, tj. bez vlastniho stonku nebo korene, pripravujici sest az devet mesicu svuj kvet, ktery pak na svetle sveta vydrzi pouhych sedm dni. Vetsina agentur nam rika, ze uz neni sezona, ze je mozne najit jen opravdu maly zavreny kvet, jini turu nepodnikaji, protoze i kdyz pruvodce jeden den kvet objevi, do druheho dne ho nekdo ukradne.

Narazime na jednu kancelar, kde se prodejce dusuje, ze jsou jedini, s nimiz kvet skutecne uvidime. Nijak vyznamne atrakci na ulici nepromuje, hmm, budeme mu verit? Po dlouhem promysleni nakonec kupujeme turu za raflesii s vyletem na vrchol Gunung Brinchang, do Mossy forest a tovarny na zpracovani caje druhe zdejsi firmy. Kvuli delce tury musime prikoupit dalsi noc a zmenit hostel, ale nelitujeme.Rano nas u hostelu vyzvedava jeep s buvolimi rohy na kapote, (jak se pozdeji ukaze nefunkcnim rychlomerem a okynkem bez klicky). V nem (jak se pozdeji ukaze) nemluvny pruvodce, happy Buddha na palubni desce a Polka Paulina 🙂
Hned zcerstva vyrazime do dzungle za raflesii. Nas „pruvodce=taxikar“ si dava slofika, ze je moc unaveny a tri hodiny s nami nepujde. Tak je na treku dzungli nasim pruvodcem stary domorodec, ktery ceka u cesty.

To on diky svemu vernemu psovi objevuje kvety vzacne rostliny a dostane tak od agentury zaplaceno. Nemluvi anglicky (jen par frazi jako „good walk – good flower, no walk – no flower“ „plastic cobra“ ukazujice na cernou hadici, kterou tahaji vodu z reky), tak je cesta mezi bambusy a hned nekolika druhy palem a kapradin o to zajimavejsi. Dlouho nam trva pochopit, ze se nam predstavuje 🙂 Cislovky si piseme klacikem do hliny. Batikuje nam nohavici otiskem kapradinoveho listu. Tri hodiny slapani v horku a vlhku nam davaji zabrat, dokonce brodime reku. Je to ale skvele dobrodruzstvi a cil nasi poute stoji za to. Jako predvoj mijime jeden uz hnijici kvet, skrabeme se do prudkeho svahu, cervena hlina se nam droli pod nohama, ale pak opravdu vidime obrovsky rudy miskovity kvet se zajimavymi puntiky uvnitr a nekolika previslymi listy okolo. Wow!

​Zpatky na ceste u jeepu pak zkousime ruzne druhy „blow pipe“, foukacich zbrani, ktere domorodci pouzivaji k omracovani zvere pri lovu. Mirit na terc nam docela jde, ale opice ve skoku by byla hned ta tam…Mirime mezi cajovnikove keriky firmy BOH. Keriky ve skutecnosti nejsou keriky, ale zastrihovane stromy (az 80lete). Tradicne se trhaly tri (nejcerstvejsi) listky od konce vetvicky, dnesni strojove strihani ale listky nepocita. Prochazime malou fabriku, kde vidime v zivem prenosu proces zpracovani caje (i to, jak se zameteny prach hodi do hromady suseneho caje, ktery na pasu putuje k dalsi uprave a zabaleni :))

Cestou na horu Gunung Brinchang mijime jahodove, houbove, kvetinove, kaktusove, motyli, vceli farmy, ve foliovnicich vidime chryzantemy, gerbery, levanduli, kapustu, fazole, koriandr.
Orchideje, strelicie, anturie tu rostou skoro jako plevel…

Zaver tury patri „mechovemu pralesu“, jak vystrizenemu z Pana prstenu. Propletame se mezi kmeny a koreny a objevujeme nekolik masozravek.

​Tahle celodenni tura nam trochu zamavala s rozpoctem, ale opravdu stala za to.Cestou z Cameron Highlands se nas spolucestujici cesky zepta na moznost sklopeni sedadla, zbytek cesty si tak se sympataky Dadou a Fandou z Pribrami povidame a v Kuala Lumpur jsme co by dup 🙂

Cameron Highlands, Malajsie naposledy upraveno: Březen 9th, 2016 by Pavla

Napsat komentář