"Močám" v severovietnamském nářečí

Sapa, severní Vietnam, 4. – 7. 12. 2015

Treti den naseho pobytu v Sape jsme se rozhodli pro dobrodruzstvi.

Pozn. prvni dva dny proprsely, tak jsme se aspon po probdele noci v nocnim busu z Hanoie dospali, pesky prozkoumali nejblizsi Cat Cat village, ochutnali bananove a svestkove vino i mistni palenky s bodlaky a koreny pro potenci.

Byla nedele, „vyhlaseny“ trh v Bac Ha nam utekl mezi prsty, v busu uz nebylo volne misto. Tim se nam vse zjednodusilo. Pavle nebylo rano dobre, tak obhlidnout trhy v Sape zbylo na me.
Cekali jsme pestrobarevne kroje a mumraj obchodniku. Namisto toho probihal jen „bezny“ trh. Presto, ke koupeni zde jsou zabite slepice zbavene veskereho opereni, ale s hlavami i paratky, ale take hodne nezvykle ukazy jako praseci mozecky, kurata zbavena peri lezici na zadech, hlavy pres okraj stolu a paraty zdvizene do vzduchu anebo uzeni psi i s drapy a vycenenymi zuby. Mimochodem dozvedeli jsme se, ze pry psy pred usmrcenim rozdrazdi. Uvolneny adrenalin v krvi masu pak dodava jeste lepsi chut. Inu nic pro slabe povahy.

Volam vietnamskou simkou chlapikovi, at mi za dvacet minut pristavi motorku pred guesthouse, domlouvame si cenu 160 tisic VND za dva dny.
S malym zpozdenim skutecne prijizdi. Motorka typickeho zdejsiho modelu Nuovo, presto nova neni. Jinde jsme si pujcovali s vyjimkou Da Latu bez jakekoliv kauce nebo dokladu, zde asi kvuli blizkosti hranic s Laosem se transakce bez predani ridicaku neobejde. Pas z ruky ale nedavam za nic.
Rychle se balime do jednoho batohu s moznou vidinou prespani v domorode chatrci v jedne z okolnich etnickych vesnic. Laka nas poznat mistni Vietnamce, kteri dodnes obdelavaji nekoncici terasy ryzovych policek holyma rukama a motykou.
Motorka to byla veru vesela. Vydavala zvuky, ze jsme se modlili, aby kolo upadlo az za dalsi zatackou.

Stribrny vodopad stal za vstupne 15.000 VND a podle papirove mapy jsme to nemeli daleko od dvou vesnicek, o kterych zatim nevi ani mapy google ani navigace iGO.
Cesta neposkytovala takove vyhledy, jake bychom si prali, mlha zahalovala udoli a casem i nasi cestu.
Zastavili jsme tak v mistnim bistru. Zdejsi neskryvali svoji skvelou naladu. Recept: celodenni nicnedelani, dostatek kuriva, ryzova palenka, balicek karet a dva belosi. Vitaji nas poharkem koralky.
Objednali jsme si rukama nohama dve polevky. Kdyz jsme dojedli, prisel ten anglicky nejzdatnejsi a svym „hello“ dosel od zacatku az na konec sveho anglickeho slovniku. Zubi se na nas a neodbytne nam kazdemu nabizi paratko, zatimco svoje z pusy nevyndava. Zdvorile prijimame cenny dar.

Cas pokrycil, chceme se vydat dal, tak se sbirame k placeni. Sef restaurace mi sebevedome rika castku „močám“. Cesky dekuju za informaci se slovy “ To je hezke, ze mocas, ale kolik to je?“ Vytahuju mobil, startuju kalkulacku a zahy zjistuju, ze v tehle zapadle dedine za dve polevky a kafe uctuji rovnych sto tisic (priblizne 110Kc)!
Chjo. Tak pratelsti na zacatku, ulisni v prubehu a vykukove na konci. Kafe bylo instantni, ve meste kvalitni a hezky prekapavane stoji max. 20. Polevky ocenuju velkoryse na 30 a ukazuju zpatky celkovou castku 80. Kyve laxne, ze ok.
Zase jako hodnekrat pred a tisickrat pote citim, ze me i po smlouvani slusne natahli. Aspon vime, ze „močám“ znamena sto. Tak schvalne, kde uslysime tenhle vyraz znovu a o kolik kapek nas natahnou tam?

"Močám" v severovietnamském nářečí naposledy upraveno: Březen 9th, 2016 by Pavel

One thought on “"Močám" v severovietnamském nářečí

Napsat komentář